sobota 21. března 2015

Sluníčková Barcelona? Lepší dramaťák

FC Barcelona – Real Madrid (La Liga, 22. 3. 2015)

Jezuskote, tak nám to ten Arsenal neukopal, to je teda překvapení… Ale byli blízko, holomci, to se musí nechat! 

Kilo mi v tom zahučelo, což ovšem nijak neohrozí vydělaný litry za předchozí slavný selhání Wengera a spol. Ještě chvíli a budu si moct konečně koupit vysněnej popelník s logem Sparty, nepodepsanou autobiografii Tomáše Řepky a supersrandovní samolepku „Nelep se mi na prdel, nejsem tvoje stará“ na svýho vytuněnýho favorita.

V neděli je další El Clásico, takže další příležitost pro všechny sluníčkový fanoušky FC Barcelona, kombinačního fotbalu a brilantních techniků (třeba Iniesty, ten má letos v lize krásnou bilanci 0 gólů a 0 asistencí). 

Srdceryvný výlevy na Messiho genialitu, nekonečný obhajování simulanta Neymara, znovuobjevení katalánský krve v sobě – to všechno v jednom balení. Fakt, že hvězdy Barcelony se s bolestivou grimasou na nevinnejch tvářičkách kácejí k zemi už v tunelu cestou na hřiště, radši každej taktně zamlčí. 

El Clásico navíc v těchhle hráčích vždycky probudí naprosto netušenej dramatickej talent.
Koukám, že Realu se moc nevěří (http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/fotbal/2015-03-22-barcelona-real-madrid-6886480). Upřímně: vzhledem k momentální formě se nedivím ani trochu. V Lize mistrů proti Schalke 04 to vypadalo, jako že si ty krásný bílý dresy oblíkli Plašil, Hübschman, Petržela, Vácha a spol., ne Bale, Benzema a další borci. 

Zaplaťpánbůh, že už je zdravej Modrič. Bale se teď sice v lize trefil, ale jinak těžce tápe, možná mu k těm rychlejm nohám měli přibalit i mozek. A Cristiano na všechno sám nestačí, jakkoliv by byl asi nejšťastnější, kdyby to tak mohlo bejt.

Přesto přese všechno: dávám remízu za roztomilejch 2 500 Kč (http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/tiket/index.html?ticket_id=MTk5MDE1MDc5NTE2NjMwMTpkuvOvxBM6sytjuNU%3D&kind=MAIN)



 Když to nevyjde, tak budou holt muset popelník a samačka počkat. Ale myslím, že to tam Real nějak ukope. Stejně se z 90 minut budou cca třetinu času všichni válet po zemi, nebo budou s výrazem mučenejch obětí honit po hřišti rozhodčího. 


A čím míň se bude hrát, tím líp pro Real.

Pak si zase přečteme, jak je ta La Liga parádní a úžasná a jak se v ní prosazujou technický hráči. A Messi na konci roku vyhraje Zlatej míč, vypadne z něj nějaký bezbarvý NIC, načež si všichni kolektivně zavzlykají nad krásou současnýho fotbalu.


Kristepane, teď jsem se zase zbytečně nasral… Jdu si na YouTube pustit nějakou anglickou ligu z 80. let.

pondělí 16. března 2015

Iluze jménem Arsenal FC

(Monaco – Arsenal, odveta osmifinále Ligy mistrů, 17. 3. 2015)

Čecháčkovský nadšení pro Arsenal nechápu.

Všude, kam se po internetech podíváš, tak je samej Gooner nebo Goonerka (to je navíc většinou ten typ holek, co si v květnu namalujou na tuny make-upu ještě českou vlajku naruby, a v planý naději, že je někdo přece jen sbalí, vyrazej „fandit“ hokejovýmu nároďáku mezi rozšlapaný střepy na Staromák).

Co na tom klubu kdo vidí? Evidentně tady ještě zasmrádá idealistická představa Arsenalu coby týmu fotbalovejch romantiků (ach!), který pod velením charismatickýho rytíře Arséneho Wengera (ach!) drtí tupej ostrovní fotbal elegantním mixem narážeček a kliček (ach!).

Bejvávalo.

Henry, Bergkamp, Pires a spol. už jsou naštěstí ve fotbalový historii, kde si určitě užívají hru v šach nebo ping pong (a ráno si na společným loži navzájem recitujou Shakespeara). Jejich fotbalový kouzlo ale na Čechy pořád působí, protože my jsme přece taky ty vychcaný hračičkové, česká ulička, ťukes, pocem – kam deš, no ne? No jo!



A tak všichni milujeme Arsenal, i když ten klub je až na Sáncheze banda pečlivě vybranejch lůzrů, jejichž hlavním úkolem je předstírat víru v to, že někdy něco vyhrajou.

Nevyhrajou.

Özil se schová v našlapaným německým nároďáku nebo v Realu, ale v Arsenalu je do očí bijící, že to není lídr. Walcott nepromění dvě šance za sebou, ani kdyby na tom záležel jeho život. Giroud aspoň běhá za děvkama, to respektuju (stejně jako cigára ve sprše po zápase).

A Rosický? Pro český novináře a fanoušky je sice furt těžký spolknout fakt, že kolem Rosy se planeta Arsenal už dávno neotáčí (otázka je, jestli se vůbec někdy otáčela...), ale je to prostě tak. I jednonohej a uraženej Cazorla je stokrát platnější než „českej Mozart“ v nejnadupanější verzi roku 2015. Sorry.


Ve Fortuně každopádně Arsenal milujou: už před tím prvním zápasem s Monakem byl kurz na výhru 1,5 (hahaha) a i před úterní odvetou osmifinále Ligy mistrů se pánům z Londýna nepochopitelně věří: kurz 2,25 na výhru (http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/fotbal/2015-03-17-monaco-arsenal-7693990) vypsal někdo, kdo buď bezmezně miluje Tomáše, kdo neviděl první zápas, nebo kdo trpí fetišistickou obsesí v baloňácích Arséne Wengera (přičemž tyhle možnosti se navzájem nevylučujou).



Jakože někdo fakt čeká, že Arsenal bude BOJOVAT? Tichej voyeur Arséne pak sice zase bude kňourat, jak že jeho kluci hráli fantastickej fotbal, ale na dvojku to teda stoprocentně nebude.