Tomáš Berdych versus bába Dymáková s nůší

(French Open, 19. května – 7. června 2015)

Wow, tohle vymysleli mágové z French Open fakt na jedničku. 

Jasně, Nadal letos hraje plus mínus tužku (na jeho poměry), ale nasadit ho až jako šestýho? BRAVO! Čtvrtfinále s Djokovičem (vsaďte se, že na něj dojde!) tak sice bude předčasným vyvrcholením Roland Garros, ale po něm už toho moc zajímavýho nepřijde. 

Jak zabít vlastní Grand Slam vlastní blbostí už při losu? Zeptejte se pánů z Paříže.

Další sázku doporučuju na Berdycha (Třeba na výhru? Chacha, vtip roku: http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/tenis-muzi/2015-05-24-berdych-t--7628104). Ten je sice jako tradičně schopnej PŘED semifinále sám porazit i deblovej pár Djokovič – Murray, ale v semifinále neporazí ani bábu Dymákovou s nůší. 

Jasně, pak bude říkat všechny ty správný věci a novináři mu zatleskají s tím, že přece chudák hraje v éře Nadala a Federera a Djokoviče a Murrayho a báby Dymákový s nůší, ale já jsem snad v životě neviděl frajera, kterej by byl tak spokojenej s tím, že není první.

Sakra, nechce ten kluk NĚCO udělat, aby ho to nakoplo ke grandslamovýmu titulu? 

Nebo chce tuhle éru tak nějak přežít a zaútočit naplno až v padesáti? Udělej NĚCO, Tome! Máš talent od Boha, začínáš i trošku riskovat při hře, párkrát jsem tě dokonce viděl na síti (Vidíš? Nikdo tě tam neukousne!) – ale evidentně to nestačí. Tak začni sprostě nadávat, běž na měsíc meditovat do tibetskýho kláštera, popros o radu bábu Dymákovou, udělej prostě NĚCO, než bude pozdě! Já furt jak blbec věřím, že na to máš – a tos mě stál už pořádný love, kamaráde...

Jsem taky zvědavej na porno casting, pardon – chtěl jsem samozřejmě říct ženskou dvouhru s hekáním all inclusive. Vlastně ani nejsem zvědavej, protože Serena všechny ty chudinky seřeže tak děsivým stylem, že budou holky okamžitě zralý na psychologa. 

Serenu uznávám: ten její božskej ZADEK vidím každej den v baráku, když jdu za starou Krupičkovou po schodech – a věřte mi, že stará Krupičková není tenisová lvice. Co to znamená? Že Serena kašle na všechno, nechává si sebevědomě narůst gigantický pozadí, a stejně ji to stačí k naprostý dominanci nad zbytkem „soupeřek“.

I když je fakt, že slovo „soupeřky“ je dost nadnesený. Pamatuju si doby, kdy byl ženskej tenis koukatelnej. Teď se tam svíjejí uzlíky nervů, jen občas některá zakvičí, jako by se bála, že bude příští obětí Radka Štěpánka, skutečnýho kance a nedostižnýho vládce tenisovejch turnajů. 

No hele, já se mnohem víc těším na Štěpcovy než na Berďovy tenisový memoáry. Jedna kniha bude o tom, jak se někdo furt snažil a furt to nešlo, ale jakože alles gute a bylo to fajn; zatímco druhá bude o tom, jak si někdo parádně užil s vysportovanejma holkama po celým světě.

Tak pojďme na to, hekání a nekonečný výměny na rozpálený antuce (fuj, musím si dát HNED TEĎ pivo!) je v plným proudu.

JARDO, KURVA, VYDRŽ!

(Česko – Finsko, semifinále MS 2015, čtvrtek 14. května ve 20.15)

Aby bylo jasno hned na začátku: nejsem žádnej fanatickej obdivovatel Jardy Jágra. Nikdy jsem
nebyl. To, že jsou všichni unešený jeho proměnou – z otravnýho fracka je najednou chytrej a docela
sympatickej chlapík – moc nechápu. Je mu sakra 43 LET, kdy jste jako čekali, že dospěje?

A copak vám nepřišlo, že před letošním mundialem dělal trochu Zagorku? „Přijedu potrénovat a uvidíme.“

„Počkejme si ještě, třeba nebudu mít formu.“ „Jestli budu hrát? Uvidíme.“ Upřímně: tohle nechci
slyšet od chlapa, kterýho chci v nároďáku. Fakt ne. To radši zůstaň doma v kasinu.

Ufff, teď jsem si krásně ulevil.

Nicméně i s ohledem na výše řečené musím s použitím verzálek zařvat: JARDO, KURVA,
VYDRŽ!
Nejdřív malíček, teď třísla (mělo by to bejt dobrý, ale člověk nikdy neví...) – nenapínej
nás takhle, čoveče!

Nemyslel jsem si, že na mundialu bude tématem č. 1, jestli pro čtvrtfinále bude
k dispozici 43letej dědek; ale je to tady, je to tady právem a já poklekám do prachu, biju zpoceným
čelem o tvrdou zem a prosím o odpuštění.

Jardo, odpusť mi, že jsem o tobě kdy pochyboval!
Odpusť mi, že jsem si dělal srandu z tvýho účesu a z tvýho „vkusu“. Odpusť mi, že jsem si dělal
srandu z tvejch holek. Odpusť mi!

Hraješ jako BŮH a i to je dost slabý přirovnání. Hraješ jako... jako... hraješ jako mladej Palaščák a
Gretzky dohromady, navíc to bouráš jako Messier! Tohle jsem fakt nečekal a nejsem asi sám.
V novinách tě dokonce chválí Alby Reichel, kterej tě (je to veřejný tajemství, ale není to zas tak
tajný) nikdy moc nemusel – asi jako já.

Tak, tohle jsem ti chtěl napsat. Vím, že to čteš a že mi držíš palce, protože i já jsem tvoje Hokejová
rodina. Ty jeden bejku!

Tys mě tak vyhecoval, že to zase nevydržím a loupnu tam pár stováků, ať má Šáde favorit žlutou
metlu! Kurz na Fiňáky mi připadá nesmyslně vysokej, dávám to na Čehúny
(http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/hokej/2015-05-14-finsko-cesko-8565043).

Sportovně si přiznejme, že nejsme favoriti, ale nesportovně si můžeme libovat, že přesně tohle nám vyhovuje, a že to finský monstrum v bráně propálíme tolikrát, že nám to bude stačit k postupu. Mimochodem – byl by to historickej postup. Co si pamatuju, tak ještě do semifinále hokejovýho mistrovství světa ještě nepostoupil tým, kterej by neměl v kádru žádnýho obránce.

Ale historie je od toho, aby se přepisovala, tak proč by to letos nemohla bejt Růžičkova parta!

7 pocitů z mistrovství světa

7 pocitů (sic!) z mistrovství světa

„Důležitý jsou body a na zbytek se vyser!“ To je svatá pravda, Ivane, ale my fanoušci máme přece taky nějaký city, ne? My máme dokonce nějaký pocity! Tohle jsou moje pocity z dosavadního průběhu mundialu.

POCIT Č. 1

Mám pocit, že tenhle mančaft hraje horní hranici svejch možností. Možná to nebude stačit na placku, ale je to fajn. Za Hada jsem tenhle pocit nikdy neměl – naopak. Vždycky mi připadalo, že tam je nějaká rezerva, často dokonce značná rezerva. Teď to vypadá, že tohle je reálnej odraz toho, na co nároďák aktuálně má.

POCIT Č. 2

S tím souvisí další pocit: neměl by to bejt právě Růža, kterej ty kluky posune o level vejš? Just sayin´...

POCIT Č. 3

Vzpomínáte si ještě na ty slavný mistrovství cca 10 let zpátky? Když na naší branku letěl puk, vždycky jsem měl pocit, že ho někdo (Vokoun, Hnilička, Čechmánek, prostě někdo) chytí. Byl jsem překvapenej, když to skončilo gólem. Letos? Letos jsem překvapenej, když někdo (Salák, Pavelec) ten blbej puk chytí. A jsem vlastně překvapenej, když není gól. Tohle není dobrej pocit. Zvykli jsme si na excelentní gólmany, nebo jsou prostě ty kluci z formy? Těžko říct. Každopádně: jestli to celý skončí průserem (zatím je to tak půl na půl), tahle otázka se bude řešit jako první.

POCIT Č. 4

Mám pocit, že Marek Sýkora přiletěl z Burtonova filmu „Mars útočí!“ a omylem přistál na planetě ČT, kde právě probíhá cvičení s názvem „Jsme fanoušci, ale hrajeme si tak trochu i na novináře.“ 

I ta smutná kokakola působí před Markem Sýkorou ještě o něco smutnějc. Každopádně tenhle chlapík zatím táhne televizní podobu mistrovství stejně jako Simon se Zaťovičem čtvrtou lajnu a celej mančaft. Nedejte se, pane Sýkoro!

POCIT Č. 5

Mám taky pocit, že Robert Záruba má to nejlepší za sebou. To není žádná ostuda – byla to velká a slavná jízda, Roberte, a díky za ní! Vítej zlatý hattricku? Takhle pálí Guma? Paráda. Svý místo v dějinách máš jistý a není žádná ostuda, že už ti to tolik nemluví.

POCIT Č. 6

Mám pocit, že Červus se přijel jen sklouznout. A ne jen na tohle mistrovství. A abych byl upřímnej, začíná mě to už trochu srát. Když to nejde třeba Voráčkovi, stejně si ho na tom ledě všimneš. Sobotka zatím taky žádná slává, ale coby fanoušek víš, že ten kluk tomu dává všechno, jen je třeba pod dekou. U Červuse mám coby fanoušek pocit, že si někdy snad dělá srandu. Tuhle pohodu může hrát stoletej Džegr (kterej ji navíc v Praze NEHRAJE!) a ne borec jako Červenka. Sorry Romane, ale tvoje legenda chlapíka, kterej se nikdy nechtěl moc kousnout, zatím utěšeně narůstá.

POCIT Č. 7

A konečně: mám velice silnej pocit, že Červenka mi to dá proti Francii sežrat se vším všudy, takže sázím na to, že dá ve čtvrtek těmhle hokejovejm titánům ze země Michela Platiniho aspoň jeden gól.
 http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/hokej/hokej-ms